Spékané misky

Technika spékání a ohýbání skla v peci přináší další nové možnosti. Pracujeme s reliéfem, mícháním odstínům, bublinami, vzory, strukturami, zachycováním a lámáním světla. Napékané prvky ve vitráži použijeme s úspěchem třeba v interiérech, které potřebujeme "rozsvítit". Tam, kde by klasická skládaná vitráž utrpěla nedostatkem světla.
Spékání se uplatní  u drobné tvorby, ale i na velkých plochách a při dodržování základních technologických postupů je možné, aby si výrobek ze skla tímto způsobem udělal takřka kdokoliv.

Moderní vitráže

To co bylo včera moderní, je dnes již out. Vitráž je však vnímána jako tradiční řemeslo, a proto je na ni nahlíženo tolerantněji. Stále je zájem o  "nové" vitráže, ve stylu minulých století, a je to asi přirozené.

Naproti tomu technika vitráže sama vybízí k zjednodušování linií, tvarové a barevné čistotě, střízlivosti. Proč tedy do nových interiérů nedat také novou soudobou vitráž ?

VITRÁŽ

 je cosi navíc.Je to to poslední, co si přinesete domů z výletu. Je na konci seznamu při zařizování vašeho bytu. Když vyhoříte, oženíte se, přijdete o práci, dostanete přidáno, narodí se vám dvojčata... nic z toho vás nepřivede k té skleněné placce. Je to věc zcela zbytná a přesto vám vnáší domů mnoho. Atmosféru, měkké světlo, tajemství, iluzi starých časů, kdy se ještě barevné světlo nelinulo z obrazovek a monitorů.  Mé dceři se ve školce divili : "vy nemáte doma televizi?"

A co vy ? Máte doma vitráže?

TIFFANI VITRÁŽ

"Než bys dělal kýče, radši se chop rýče," komentoval táta má raná dílka. Tehdy jsem tomu nerozuměl. Proč je špatné snažit se dělat hezké věci? Estetika kýče má pro mně dodnes své kouzlo. Když jsem prvně uviděl secesní tiffani vitráže - krajiny, přál jsem si takové jednou moci udělat. I z řemeslného hlediska je to bonbónek. Je obtížné sehnat vhodná skla a ještě obtížnější s nimi pracovat. Skla jsou často výrazně strukturovaná, mají napětí a těžko se řežou . Zato mají úžasnou kresbu a jejich barevnost je velmi ovlivněná kvalitou světla. To je dáno hlavně přítomností opalínu. Tabule skla jsou místy dost divoké, barvy jsou smíchané a přecházejí do sebe. Žijí si svým vlastním životem. Práce s těmito skly je pro mě oním rýčem, tím poctivým a nesnadným  řemeslem, které tento "kýč" posouvá do jiné kategorie.

PÍSKOVANÉ PORTRÉTY